Nový školní areál sv. Ludmily v Klecanech zahrnuje mateřskou i základní školu a internát. Škola bude pokračovat v tradici více než osmdesát let fungující školy Don Bosco z Prahy‑Bohnic, která doposud působila v prostorově i technicky nevyhovujících objektech a nedokázala uspokojit rostoucí zájem rodičů o specializovanou péči pro děti s poruchami komunikace. Areál bude stát na církevním pozemku a doplní veřejný prostor obce.
Škola svaté Ludmily
Logopedická mateřská i základní a internát
Budova je navržena převážně jako jednopodlažní s ohledem na maximální bezbariérovost, důraz je kladen i na propojení se zahradou s možností venkovní výuky. Půdorysně je škola tvořena hlavní podélnou hmotou s navazujícími křídly, ve kterých je umístěna školka, první a druhý stupeň základní školy. Pavilonové uspořádání reaguje na terénní zlom pozemku, otevírá se jižním směrem a vytváří sekvenci zahradních dvorků.
Uvnitř školy vzniká variabilní prostorová struktura, kde obytné chodby plynule přecházejí do tříd, relaxačních zón i terapeutických koutů. A právě speciální logopedická pracoviště, herny a učebny jsou zásadními prvky, které dělají z areálu nejen školu, ale i prostředí intenzivní pedagogické a terapeutické podpory. Každý detail vychází vstříc dětem a jejich potřebám. Prostor podporuje přirozenou komunikaci skrze světlo, tvary a barvy. Respektuje střídání soustředění a odpočinku.
Logopedické laguny, jsou přirozenou součástí obytných chodeb. Hranice mizí. Učení, hra a terapie se bez zábran přirozeně prolínají.
Pomyslným srdcem celého areálu je unikátní kaple sv. Ludmily navržená jako tiché centrum budovy. Propojuje všechny směry, jak prostorově, tak symbolicky. Návrh interiéru se skleněnými prvky od architekta Davida Vávry je intimní a přitom plně funkční. Světlo, struktura i akustika odpovídají účelu prostoru. Stěny kaple pokrývá více jak pět tisíc barevných skleněných čoček, které jsou součástí donátorského programu.
Všechny cesty a výhledy z oken vedou ven do zahrady, která je organickou součástí školy a plní funkci živého školního dvora. V exteriérech se počítá s vysazením téměř dvou stovek stromů a keřů. Zahrada, jejímž autorem je krajinářský architekt Zdeněk Sendler, je integrální součástí konceptu, nejen jako prostor pro odpočinek a hru, ale i jako rozšíření výuky, a proto bude vybavena běžnými hracími, ale také didaktickými logopedickými prvky.
Okna jsou navržena ve dvou výškových úrovních a vnášejí do výrazu střídmé fasády jistou uvolněnou osobitost. Nižší parapety jsou určeny dětem, vyšší pak dospělým.